Properties – jak moc používat?

Jiří Nápravník

Možná trochu blbá otázka, ale vrtá mi to hlavou.

Přešel jsem z jiného frameworku a tak jsem byl zvyklý si psát gettery a settery. Záhy jsem samozřejmě používal v šablonách properties. No a postupně se mi občas nechce psát a tak je používám čím dál více – presentery, komponenty, v modelu se zatím snažím psát hezky gettery.

Ale pořád mi nějak vrtá hlavou, zda je to správné a nezačínám jich až nadužívat. Jaká je best practise, kdy používat kdy ne?

Šaman

Co myslíš těmi property? Public property jsou špatné a tolerovatelné jen v presenterech, když používáš anotaci @inject. (Proč v presenterech ano je na delší úvahu, jinde ne protože to porušuje zapouzdření.)

Jestli ale tím property myslíš to, že např. v komponentě $this->presenter->… zavolá $this->getPresenter()->…, tak s tím jsem zatím problém neměl. Jediný problém je v tom, že už občas sám nevím, co je pravá property a co je jen magicky volaný getter. Ale ideálně by se měla používat jen v šablonách. (Vlastně měl jsem s tím drobný problém – tak jsem si na to zvykl, že jsem se to snažil psát i u tříd, které nedědí od Nette\Object a tedy tuto fičuru neznají a hází laděnku.)

Jiří Nápravník

Public metody ne, ty vůbec nepoužívám – dokonce už ani v presenterech, protože jsem přešel na Kdyby\Autowired, které umožnuje i protected. A public mám jen pro persistentní parametry.

Jinak myslím tako klasícký, co je v Nette\Object. Že mám objekt, v ní mám getXX, setXX a pak s tím pracuji jen jako $obj->xxx. V latte s tím problém nemám, tam mi to přijde rozumné. Do modelových tříd, tam je chci mít čisté a tam si píšu getXX, ale presentery, komponenty, tam si někdy rád „ujedu“, je holt rychlejší třeba vytáhnutí identity jako $this->user->identity než psát $this->getUser()->getIdentity(). Nevím prostě, kde je ta ideální hranice a jak to řešíte vy zkušenější.

Aurielle

Nevidím důvod je nepoužít, pokud nebude kód číst někdo, kdo nebude chápat, jak fungují. Důležitější je dodržet jednotnost napříč celým projektem.

Settery mají možná oproti property přístupu jedinou výhodu a to, že je lze volat fluent způsobem, pokud jsou tak napsány.

Jiří Nápravník

Jsem z toh oprávě torchu zmatený, když dám ve zdrojáku nette vyheldat ->get, tak mi jich to najde spoustu a vypadá to, že používá jen ty a properties jako takové nikoli.

Když se kouknu třeba na quickstart, tak jednou je tam použitá property, jednou getter. Třeba tady $form->values a pak $this->getUser(). Konkrétně u usera mi přijde, že je to často jak se chce a vídám $this->user->getIdentity()

Šaman

Framework je nepoužívá, ale myslím, že je to jen kvůli akademické čistotě, než že by s nimi byly problémy. A ještě na jednu věc jsem si vzpomněl – NetBeans při poklikání na getter přejdou na jeho zdroják, s falešnou property si ale neporadí. Takže je dobře, že jádro používá gettery, lépe se to ladí.

Jiří Nápravník

JJ, to že si s tím netbeans neporadí (resp.p poradí, jen když použiju phpdoc) je nevýhoda. No vidím to tak, že v modelových třídách budu stále „čistý“ a jinde si občas „ujedu“:-)

Michal Vyšinský

Osobně používám radši gettery a settery, když už to nelze rozumně zapouzdřit. Ve výsledném kódu je pak lépe vidět, že se používá nějaká metoda a že to není jen nějaká public property.

Edit: properties používám většinou jen v šablonách, jelikož tam je to hezčí a IDE stejně v šabloně nenapovídá.

Editoval Michal Vyšinský (24. 3. 2014 14:21)

Tomáš Kolinger

V kódu určitě používat settery a gettery. IDE napovídá a je to fajn. Psát anotace pro properties je větší ztráta času, než psát gettery/settery.

V latte bych byl spíš pro properties:

IDE stejně nenapovídá
atributů se tam vypisuje celá kupa, takže to práci fakt ušetří
něco obdobnýho existuje i jinde a funguje to bez problémů (java – expression language)

David Matějka

magicke properties pouzivam vetsinou jen v sablonach a presenterech – ale nemam zadne pravidlo, obcas to micham. Do phpstormu muzete pouzit uzitecny plugin, ktery si s magickymi properties poradi.