Studium IT – vaše zkušenosti

Byl jsem na FITu.
Ale obecně asi záleží, co chceš dělat.

Pokud chceš být nějaký super vědec a pracovat někde na výzkumech, běž na nejprestižnější školy.
Pokud chceš být kvalitní vývojář, tak se na školu vyser, kup si kurzy, prolez dokumentace a uč se sám jen to, co potřebuješ.

Kamil Valenta napsal(a):

To zní, jakoby ze školy nemohl vzejít kvalitní vývojář.

Tak samozřejmě, že může.
Ovšem ale záleží na více aspektech. A ze zkušenosti ani jeden z těch aspektů není typ školy, nebo co se na ní učíš, tedy alespoň v IT. O ostatních odvětvích mluvit nemůžu.

Kvůli spolupráci s Toptal nabíráme jen nejkvalitnější lidi v oboru a z praxe musím říct, že jsou to buď lidi, kteří školu nedokončili, nebo ji dokončili, ale měli ji jen ‚bokem‘ a u toho se samovzdělávali, nebo podnikali a díky tomu sice ve škole prolezli tak tak, ale v praxi jsou neocenitelní.

Jako odstrašující příklad může sloužit to, že když jsem na škole studoval, mě z jiné školy kontaktoval kluk, který programovat absolutně neuměl a hrozil mu vyhazov. Přes doporuční mě našel a přesvědčil mě, abych mu pomáhal. Já jsem zjistil, že absolutně neumí přemýšlet, ale má skvělou paměť. Tak jsem vzal testy z minulých let a před ním jsem je vypraoval. On si komplet postup zapamatoval. To samé, když byl projekt, tak jsem před ním projekt napsal a vysvětloval jsem mu u toho, co jak dělám. On po skončení dokázal celý projekt písmeno od písmene zapsat stejně, jako přes kopírák a odříkat mi slovo od slova celou tu básničku okolo, co jsem mu říkal já a dokonce zopakoval i ty stejné chyby, které pak opravil a vysvětlil mi, proč tam ta chyba nastala.
Tento člověk podobným způsobem prošel všema zkouškama a obhájil všechny práce, ale když měl něco v kódu změnit, tak to nedokázal. Proto, když jsem věděl, na co se učitelé ptají a co jsou kritická místa, tak jsem mu řekl, že se ho na toto v danou chvíli učitel zeptá a on má udělat to a to a říct mu k tomu to a to. A ten borec to zvládl.
Dokonce odpromoval s červeným diplomem.
A víš co? Po 4 letech jsem se na školu vrátil abych nabral lidi do firmy, tak jsem chtěl udělat přednášku a rozdat propozice firmy.
A jeho jsem viděl v přednáškovce, jak novým studentům přednáší hádej co? Programování.
A když jsem počkal, pozdravil ho a pogratuloval k pozici, že se konečně naučil programovat, když je dokonce garant předmětu programování, tak mi řekl nene. Já nic neumím. Za to všechno vděčím tobě. Jsem stejný poleno jako tehdy, ale díky výsledkům se kterýma si mi pomohl jsem dostal místo přednášejícího, tak jsem to vzal no a tak to funguje. A když jsem mu řekl, že jak je to možný, že přece na to musí umět programovat, tak mi řekl ale kdeže. Jednou za 10 let se vytvoří normy, který se odsouhlasí, dostane se na to grant a 10 let děláš tu samou přednášku pořád dokola a nic nemusíš umět.
Říkám tak jo, ale přece učitelé krom učení musí dělat i výzkumy ne? A on se zasmál a říká: ‚Hochu tak to nefunguje. Jako akademik sice tu povinnost máš, ale taky máš 5 ročníků studentů, kteří si myslí, že je škola posune, nebo je co toho tlačí rodiče se slovy bez diplomu jsi dneska nula a ty lidi to mají tak zafixovaný a tak zoufale tu školu chtějí dokončit, že když jim nabídneš za 500 měsíčně účast na výzkumu, která se započítá do bakalářky/diplomky, tak oni udělají všechnu práci za tebe, dokonce napíšou i dokumentaci a ty jen uděláš korekturu a hezky to svážeš a odevzdáš, protože podle pravidel školy vše, co studenti vytvoří je majetkem školy, takže jediná moje práce je přijít na přednášku, odvykládat tu samou pohádku, co minulej rok a pak najít lidi, kteří se snažej a natáhnout je do výzkumu, aby to udělali za mě. A díky jejich motivaci to tak dobře funguje, že podávám super výkon a to mi stačí jen je korigovat.‘

___

Na druhou stranu zase může připadat vtipný příklad švagra, který má vystudovanou střední elektro průmyslovku se zaměřením silnoproud slaboproud, pak má vystudovanou UPOL optiku a pak ještě UPOL nějaké informační technologie. Červený diplomy, mega supr výsledky. No a když rekonstruovali barák, tak nalil vodu do jističe, aby se mu tam neprášilo a strašně se divil, že to udělalo ránu a začalo se mu z toho kouřit.

Takže škola může vyplivnout i kvalitní programátory. Ale pokud ten student se učí jen to, co má ve škole, tak kvalitní nikdy nebude.

Polki napsal(a):
Takový lékař třeba asi bez školy a samouk být nemůže.

To skoro vypadá, že práci lékaře považuješ za důležitější (takže se musí nadrtit i „nesmysly“ okolo), zatímco práce programátora je méně důležitá (takže jen to nejdůležitější, ostatní věci jsou nesmysly).

Bohužel pak dotyčný nemá příliš rozhled – naučil se dopracovat k výsledku jednou cestou a to mu většinou stačí. Pokud ta cesta není pro určitý projekt vhodná, zjistí to teprve až když začne mít těžkosti.

Ty nesmysly totiž většinou zajišťují širší rozhled, ač může být povrchní.

Editoval Šaman (6. 12. 2021 0:45)

Šaman napsal(a):

To skoro vypadá, že práci lékaře považuješ za důležitější (takže se musí nadrtit i „nesmysly“ okolo), zatímco práce programátora je méně důležitá (takže jen to nejdůležitější, ostatní věci jsou nesmysly).

Nenene. :D Na to, aby jsi mohl být doktor taky nepotřebuješ tu spoustu nesmyslů okolo, které se stejně můžeš někde dočíst, nebo ti je řekne Jóža u piva. Je to stejný. Pokud chceš být kardiochirurg, tak je ti jedno, jak dlouhý je slepý střevo. :D

Jde o to, že aby jsi mohl být doktor, tak tu školu potřebuješ ze zákona. O to jde. Ne o to, jak je práce důležitá.

Bohužel pak dotyčný nemá příliš rozhled – naučil se dopracovat k výsledku jednou cestou a to mu většinou stačí. Pokud ta cesta není pro určitý projekt vhodná, zjistí to teprve až když začne mít těžkosti.

Tohle tak bohužel funguje právě na těch školách. Měl jsem možnost být na VUT FIT Brno, UPOL a VŠB. Ve všech těchto institucích tě naučí řešit problém tupě a jen zúženým pohledem, ale když pak se podíváš do praxe na reálné projekty, tak se to pak nedá srovnat. Když pak vidíš ty aplikace firem, které založili absolventi hned po škole jako startup, tak by si normálně omdlel. Používají to, co se naučili ve škole a kolikrát i nesmyslně. Například na jednoúčelový pole, který vždy už dostaneš rozparsovaný na vstupu funkce použijí na procházení generátor i když vědí, že nikde nic nepočítají, negenrují a hlavně těsně po tom to pole projdou foreachem a zahodí…
A nebo pak jdou pracovat do nějaké firmy, kde jdou na plný úvazek a zůstanou tam stagnovat půl života, protože v té firmě, kde jsou zaměstnaní jim stačí to co umí přesně jak píšeš a neřeší.

Naopak člověk, který se učí sám z kurzů od lidí, kteří jsou z praxe, tak tam kolikrát narazí na opravdové praktické problémy a hlavně když těch kurzů projde více, tak vidí náhled různých lidí z různých koutů světa a různé způsoby, jak se daná věc dělá. Ne jen jeden postup ve škole, který se aplikuje na 5 jazyků, ze kterých stejně nic nemáš a pak práce, kde tě připraví na rutinu, kterou dělají, ale jak přijde větší projekt, tak jsi v koncích.
Takže člověk, který se samovzdělává má většinou větší záběr a dosahuje lepších výsledků, než ten, kdo věří jedné instituci, že ho to naučí kvalitně i když instituce jede podle 10 let starých norem, na které dostala grant i když podle těch norem se to už dávno nedělá, jelikož nová technologie vychází každý rok.

No a nakonec to co popisuješ je přirozený proces vývoje. Ze začátku ležíš a křičíš. Zjistíš, že ti to nestačí a potřebuješ i na břicho. Zjistíš, že to nestačí a potřebuješ se někam dostat, tak lozíš. Pak chodíš. Atd…
Nikdy nic nemůžeš obsáhnout celé. To nejde, zvlášť, když každý rok je vymyšleno něco nové.
Cílem by podle mě mělo být vymyslet univerzální řešení, které se dá nasadit na jakýkoliv aktuálně dosažitelný problém. No a v případě, že přijde nový problém, který není obsáhnutý, tak jej tam zakomponovat.

Stejně to funguje u testování. Napíšeš si 1000 testů jedné funkce, ale vždy se najde debil, který ji použije špatně a tedy ta funkce spadne. Ty to zjistíš díky zalogovanému erroru, chybu opravíš a nakonec mrskneš daný případ i do testů. Málokdy jsi schopen testy a obecně funkčnost funkce napsat tak, aby k chybám na nový a nepředpokládaný případ nedocházelo. Proto taky testy existují. :D Kdyby to šlo vždy všude udělat bezchybně a tak, aby jsi měl náhled z každé strany, takže by si vše obsáhl kromě toho svého úzkého výběru, tak by testy nemusely existovat, protože by nikdo nedělal chyby.

A tak to je tedy i u návrhu aplikace. Na všechny aktuální problémy je dobré najít a používat jeden postup, který je univerzální a dostatečně rychlý, aby to šlo. A pro speciální případy vytvořit jednoúčelové odchylky, nebo o úplně nový případ rozšířit base informací.
Dneska se takovému univerzálnímu řešení říká tuším Framework :D Taky je univerzální na všechno a když přijde nová technologie, nová firma se kterou potřebuješ komunikovat přes nějaké API, tak prostě FW rozšíříš o napojení na toto API, které se tím stane univerzální knihovnou a používáš je všude dále.
To je cesta. Znovupoužívat hotové části. Ne na každý projekt vymýšlet nové řešení.

Ty nesmysly totiž většinou zajišťují širší rozhled, ač může být povrchní.

Záleží jak které, jak kdy a jak moc to opravdu přispěje k tvé budoucnosti.
Jako na základce. K čemu mi je informace, že ve středověku se stavěly palisády, když:

1. Tu informaci jsem se dozvěděl z her, které jsem jako dítě hrál, takže škola mi jen opakovala co jsem už dávno věděl, takže ve škole jsem se mohl zaměřit na něco, co nevím.
2. Na co jsem tu informaci vůbec potřeboval, když jsem věděl, že chci aby se můj život zaobíral medicínou, nebo programováním? V takovém odvětví kolikrát v životě využiju historii? Nikdy a když je občas třeba někdo z jiného odvětví, tak si prostě najmu experta na konzultace. Protože i když mám základ jak se dělají rozvody vody, tak si to fakt doma nebudu dělat sám, protože moje znalosti nejsou tak dobré, abych něco nepokazil.

Vyzkoušet si musí člověk všechno, aby zjistil co ho baví. To bez debat. Pokud budu žít celej život v uzavřené místnosti a jíst výkaly opic, tak budu všem říkat, jak jsou ty výkaly dokonalý a jak to super chutná. Ale to jen proto, že jsem nikdy neochutnal třeba čokoládu.

V učení je to to stejné. Měl by sis vyzkoušet všechny obory, aby jsi zjistil, co tě naplňuje a čím by si chtěl být a toho se pak držet. Za mě tohle jde ale bez problémů zvládnout na základní škole (a ta je na můj vkus taky dlouhá) a střední už by měla být cesta, kterou se chceš vydat, aby jsi získal hlubší základ o tom, co chceš dělat a to ještě by ta střední měla být ideálně soukromá, aby obsah učiva se neodvíjel od toho, kdo platí škole příslušenství, ale od toho, co ti lidi opravu chtějí studovat a umět.
Na střední by ses z toho tvého konkrétního oboru měl tedy dozvědět, jaké jednotlivé varianty toho oboru existují, (například kdo půjde na stavebku by si měl vyzkoušet být pokrývačem, zedníkem, betonářem, podlahářem, obkladačem, sádrokartonářem, atd…) a po střední by se měl rozhodnout, jakým směrem chce přesně jít a na ten se zaměřit a jít na ty kurzy, co jsem popisoval.

Vysoká je z mého pohledu jen vyhozený život. A vzhledem k tomu, že 5 let je průměrně 6,25% a čas vnímáme logaritmicky, tak hej. Za chvíli bude po nás. Proč vyhazovat tolik času něčemu, co ti stejně do života nic nedá a v praxi se musíš vše stejně doučit? Komu nevadí vyhodit to nejcennější co má, ať n školu klidně jde. Neberu mu to. Tazatel se ptal na zkušenost. Takovou mám já.

Editoval Polki (6. 12. 2021 3:01)

Polki napsal(a):

Tak jsem vzal testy z minulých let a před ním jsem je vypraoval.

„Gratuluji“, že jsi úspěšně realizoval podvod. Nebo co má být cílem sdělení? Ano, je chyba systému, že vám to prošlo. Ale tomu člověku jsi udělal medvědí službu.

O kvalitě UPOLu bych radši pomlčel. Nedělal bych jim dobrou reklamu.

Tak buď pomlč, nebo buď konkrétní. Takové výkřiky a pak nic jsou úplně k ničemu.

Ale to, že se někdo naučí Lisp ho nespasí. Je úplně jedno, na jakém jazyce se učíš.

To je Tvůj názor, můj ne. Třeba učit se na PHP moc dobré není, i když už to dnes má větší smysl než kdysi. Stále je ale PHP jazyk, který člověka nechá udělat hodně nečistot, zlozvyků. Lisp je hodně strohý a často snad ani neexistuje jiná cesta než ta nejefektivnější.

Důležité je se naučit algoritmizaci. A na to jsou dobré vývojové diagramy.

Na což má UPOL samostatný předmět.

Ale pokud se mám učit nesmysly, které mi do života nic nedají jen proto, že z toho má nějaká instituce profit, tak to není úplně pro mě.

Málokdy je v rozlišovacích schopnostech studenta říct, co jsou nesmysly a co ne. Často něco za nesmysly považuje a za 5 let v praxi se mu to pospojuje a je za to vděčný.

Stejně tak ten Lisp jak říkáš. Naučil ses ho fajn. Naučilo tě to co je funkce, možná co je objekt a co já vím, třeba i to, jak správně odsazovat kód, aby byl čitelný.

Jak důkladně Lisp znáš? Podle uvedeného asi skoro vůbec. Tak nechápu, proč se k tomu vyjadřuješ. Naopak v lispu člověk detailně pochopí, jak se kód vyhodnocuje, co se děje v paměti, jak pracuje GC, jak fungují lexikální uzávěry…
Pak už je jedno, zda sedneš k silně typovému jazyku, nebo k PHP, které si „zval“ zaobalí. Nebo v Céčku budeš programovat čip a budeš vědět, že dogma o „zlu globálních proměnných“, které jsi v PHP držel, najednou porušíš, protože vyskládání argumentů na stack najednou může trvat „strašně dlouho“.

Moje zkušenost pro tazatele: rozhodně na školu, i kdyby ji nedokončil.

Spoléháš se ale na to, že ten seniorní kolega je v oboru dobrý. Nemáš šanci to sám poznat a jen mu slepě důvěřuješ.

Příklad ze života: nahlédl jsem do jedné firmy, ve které senioři nevyužívají OOP. Celý život je nepotřebovali a takto jim to stačilo. Nováčky vedou k psaní funkcí a includování souborů. Předávají jim to nejlepší, co sami umí.
Druhý příklad, jiná firma: senior, který v Nette nepochopil jak funguje DIC a tak jej obchází. A po jeho vzoru i nováčci.

Teoretický základ Ti v tomhle rožne kontrolku, že něco není dobře. A třeba se od „učení“ přiděleného seniora odkloníš a jako správný žák svého učitele předejdeš.

Slepé důvěřování sice může být zábavnější, ale za mně je to trochu středověk.

Editoval Kamil Valenta (6. 12. 2021 13:32)

Kamil Valenta napsal(a):

Spoléháš se ale na to, že ten seniorní kolega je v oboru dobrý. Nemáš šanci to sám poznat a jen mu slepě důvěřuješ.

Příklad ze života: nahlédl jsem do jedné firmy, ve které senioři nevyužívají OOP. Celý život je nepotřebovali a takto jim to stačilo. Nováčky vedou k psaní funkcí a includování souborů. Předávají jim to nejlepší, co sami umí.
Druhý příklad, jiná firma: senior, který v Nette nepochopil jak funguje DIC a tak jej obchází. A po jeho vzoru i nováčci.

Teoretický základ Ti v tomhle rožne kontrolku, že něco není dobře. A třeba se od „učení“ přiděleného seniora odkloníš a jako správný žák svého učitele předejdeš.

Slepé důvěřování sice může být zábavnější, ale za mně je to trochu středověk.

Tak moje zkušenost je naprosto opačná. Příklad CVUT, kde jsme měli PHP ale na objekty jsme mohli zapomenout. Pro jazyk prý nebyly potřeba. Senior mě v práci naučil výrazně více než profesor, kde buď praxi neměl žádnou a nebo byl naposledy venku před desítkami let.

Jestli někdo něco umí poznáš sám. To tě škola stejně nikdy nijak nenaučí.

A prosím pro inspiraci… Kde na VŠ ti řeknou, co je to DIC? Nechci rýpat. Zajímá mě to. O úrovni IT na českých VŠ nemám dobré mínění. A to jsem pro státní VŠ x let pracoval a viděl, na jaké úrovni jsou vyučující.

@Milo Tak to zkusím.
Vystudoval jsem 3Vš. FIT, UPOL a VŠB na všech jen bakaláře.

FIT mi přišel nejlepší, jelikož se tam problematika probírala hodně do hloubky, prakticky se to zkoušelo, na což byl dáván důraz, a učiva bylo fakt hodně, takže se člověk naučil kvanta věcí. Na druhou stranu hodně lidí to nevydrželo, jelikož díky tomu, že se tam probíralo všechno detailně a hodně dopodrobna, tak to mnoho studentů nechápalo a moje osobní zkušenost, když jsem se byl zeptat profesora na jeden problém, tak mi odpověděl: ‚Já mám hodně práce. Neotravuj mě. Nejsem tu od toho, abych každému individuálně vysvětloval látku. Jsi dospělý člověk a máš přístup k internetu a máme obří knihovnu. Najdi si to sám.‘ a když jsem se zeptal děkana, proč se profesor takto chová, tak mi bylo řečeno: ‚My se snažíme studenty připravit na reálný život, kde je taky za ručičku vodit nikdo nebude. I ve firmě si pak budeš muset hledat věci sám a studovat samostudiem. My ti proto poskytneme materiály a jak s nimi naložíš je na tobě.‘ To je taky důvod, proč je ta škola tak těžká a proč se jich tam hlásí 1800, dostane se 600 a diplom dostane 100. (Mluvím o bakaláři. Z těch 100 šlo magistra studovat 60 a dostali magisterský titul jen 3)

UPOL je zase úplně jiná písnička. Tam si nehrají na praxi, ale hrají si na teoretiky. K praxi se málokdy dostaneš a když, tak podle mého ne dostatečně. Zato materiálů, které musíš se nabiflovat a teoreticky naučit jsou tam kvanta. Vůči FITu bych to přirovnal asi jako střední škola, kde jen sedíš v učebnách a učíš se, jak daná problematika funguje, vs učňák, kde chodíš na praxe a reálně si to zkoušíš. Oboje má něco do sebe. Jediné, co mi tam vadilo bylo, že učitelé dost často ani sami nevěděli, o čem mluví. Pokud jsi chtěl vědět něco o superpočítačích, kvantových počítačích, nových postupech, jak věci fungují, tak se tam toho moc nedočkáš. Ti profesoři tam učí poučky a věci, které oni se naučili před 40 lety, když byli mladí a myslí si, že to dodnes pořád platí i když ne. Pro dobrý teoretický základ a naučení se počítačově myslet to je ale dobrá škola. Jen to, co jsi se naučil ‚praktického‘ pak musíš zapomenout, když jdeš do praxe a naučit se to znova. (Jeden můj kolega udělal bakalářku na superpočítače a nedali mu to. Vyhodili ho, protože se prý hodně kouká na startrek a měl by se držet reality a ne si vymýšlet nesmysly, co viděl někde v seriálu… :D A nevysvětlíš jim, že to fakt existuje…)

VŠB je pak takový záchranný člun pro lidi, kteří nedokázali projít ostatními školami. Není zase tak špatná a lidem, kteří byli jen na ní bude připadat výborná. Nicméně když já to zpětně porovnávám, tak na VŠB se vlastně nic nedělo. To, co se na FITu, nebo UPOLu probíralo 1 semestr bylo na VŠB probíráno semestry 3 a kdo řekne, tak to bylo více do hloubky… Nebylo. Obsah učiva byl totožný. Byla to teda taková pro mě oddechová škola.

Potom každá škola k tomu učivu přistupuje trošku jinak.
Na VUT se učí primárně C (čisté, takže tě drtí na alokacích paměti, pointerech, dávají ti za úkol vytvořit algoritmus procházení grafem ale omezí ti paměť, kterou můžeš využít, takže tě nutí to dělat efektivně, nebo ti dají udělat kalkulačku pro výpočet odmocniny, ale nesmíš použít knihovnu math.h, takže musíš všechny matematické funkce psát sám a tedy vidíš, jak se to řeší fakt hluboko, pak jsme museli vytvořit interpreter pro jazyk BrainFuck, naučili jsme se jak vytvořit komplet vlastní kompilovaný jazyk, pracovat s vlákny, s procesy atp.)
Na UPOLu jsme fičeli jak už tady bylo zmíněno na Lispu. No a tam se dělaly srandy typu: ‚Vykresli 2 trojúhelníková tlačítka, jedno z nich bude nahoře a bude mít text + a druhé dole a bude mít text -. Pak vykresli číslo mezi nimi. Jakmile to budeš mít, tak po kliku na tlačítko + se číslo zvýší a po kliku na – se číslo sníží.‘. Na to vykreslední jednotlivých věcí tam byly už předpřipravené knihovny, takže vyřešení tohoto příkladu bylo doplnit na 3 místa 1 řádek kódu, který byl napsán ve skriptech (a ještě používali špatné/staré názvosloví, takže v praxi se pak nedomluvíš). No a pak se věnovala tuna času vysoké matematice, která počítala různé jevy, které ti byly dobré v případě, že navrhuješ tištěné spoje (například integrálama propočítat časy nabíjení a vybíjení kondenzátorů), nebo počítáš různé složitosti atp. (Ty složitosti se hodí, ale to bylo i na FITu)
A nakonec VŠB, kde teď fičí Haskell v prvním semestru na naučení algoritmizace a pak jak tu bylo psáno se prosazuje .NET a to docela tvrdě. Takže jestli chceš kariéru v .NETu, tak pojď na VŠB. Oproti UPOLu má VŠB tu výhodu, že zase jedou více prakticky, takže ve 3 semestru třeba tě donutí napsat aplikaci v .NETu (například útulek pro psy, kde máš implementovat veřejnou část, administraci atp.), která funguje jako API a k tomu 3 různé klienty (většinou Tenký klient, Tlustý klient a mobilní appku.) a nadrtí tě nutí dodržovat návrhové vzory, což podotýkám ani na FITu, ani na UPOLu nebylo.

Ohledně vývojových diagramů, tak to se učí na všech těchto 3 školách a u všech 3 je na to zvlášť předmět, kde se popisuje například automat fungování pračky, automatu na kafe, nebo bankomatů třeba.

Pokud bych to měl srovnat a rozhodovat se znovu, mezi těmito 3 školami, tak bych určitě šel znovu na VUT FIT a ty ostatní 2 bych vynechal. Pokud by to na FIT nešlo, tak druhá možnost by byla VŠB a UPOL by byl až poslední možnost. Jasně, psal jsem, že VŠB je školka, ale i tak mi informace z VŠB do praxe daly víc, než ty z UPOLu.

Pokud bych měl říci názor obecně, tak bych si vybral kteroukoliv školu, je to úplně jedno a u toho bych zároveň bral nějaké ty kurzy a stáže. Ideálně co nejvíc, abych mohl sledovat rozdíly mezi školou, praxí a tím, jak to učí profíci v kurzech. Osobně to za mě bylo 9 let zbytečně ztracených na škole, takže jestli můžeš opravdu dělat něco u toho, tak do toho.

No a nakonec taková informace pro @Milo
Pokud by každý jen odpovídal na tu otázku, jak jsi psal, tak by odpovědi vypadaly takto:
Ano
Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
…

Což nedá tazateli žádný pohled na věc a chápu, že máš fajnovou nálepku NetteCore a staráš se o spoustu věcí, včetně fóra, ale přijde mi od tebe trochu arogantní máchat tu svým statutem a omezovat svobodu projevu jen proto, že můžeš. Za mě všechny informace, co tu padly jsou relevantní a mohou člověku pomoci se rozhodnout.
Pokud se někdo zeptá jestli má pomalu a bolestivě zavraždit Miloslava Hůlu, nebo Davida Grudla, tak si myslím, že taky tu bude spousta komentářů, které budou říkat, že zabití je špatné a aby nezabíjel ani jednoho a podle tebe by tito lidi byli špatní, jelikož neodpovídají na otázku?

Editoval Bulldog (6. 12. 2021 18:19)

@Milo Nechtěl jsem se tě dotknout. Jen poukázat na to, že se mi to, co jsi napsal nelíbí.

A ohledně toho alter účtu, tak by mě zajímalo, jak takovou věc detekuješ. Nás je ve firmě přes 200 zaměstnanců celkem (ne jen v našem týmu) a všichni na věci spojené s prací, ať už jde o cokoliv a to i psaní na různá fóra. Používáme vzdálenou správu na server, na který se jen přihlásíme z naší stanice, která má jen síťovku a HDD.

Tedy všechny naše stanice, včetně laptopů na práci na doma jsou jen takové access pointy k centrálnímu serveru, přes který děláme požadavky kamkoliv jinam. A vzhledem k tomu, že jde o vzdálenou správu počítače a ne ani o žádné proxy, tak to z venku vypadá, jako kdyby nás všech 200 dělalo dotazy kamkoliv ze stejného 1 počítače, tedy simuluje to, jako kdybychom si ten počítač střídali a dělali požadavky z něj.

Takže jestli někdo další z firmy tu má účet a píše tu, to nevím, ale rozhodně nejde o alter účty.