ČVUT FIT, FEL vs VŠE FIS – Která škola je lepší?

Petr03
Člen | 2
+
0
-

Zdravím, chtěl bych se zeptat jestli někdo z vás nemá nějaké zkušenosti se studiem na těchto 2 školách, co se týče náročnosti a úspěšnosti, a také kolik procent nastoupených v 1. ročníku se dostalo k Ing? Jelikož mám o studium na těchto školách zájem, a tak vybírám jednu z nich.

Jediné co jsem slyšel, bylo to, že nejvíc na VŠ IT školách zvládají studium lidé co vystudovali gympl a že průmyslováci mezi, který já patřím prý na školách skončí hned po nástupu kvůli náročné matice a fyzice.

Díky, za odpověď.

Polki
Člen | 552
+
+1
-

FIT – v mém ročníku 1,69% lidí se dostalo k ING. 650 se nás přihlásilo, po prvním ročníku nás zůstalo 320, bakaláře dodělalo 62… 30 Lidí z nich se dostalo na ING studium a z těch 30 jich 11 odpromovalo.

Měl jsem střední IT školu a gympláci byli v matice a fyzice napřed, ale takový porod to není. Můžeš si tam zajít na speciální předmět, který slouží k tomu, aby se znalosti ze středních škol sjednotili. Gympláci tak zase doháněli programování, jelikož tam je to fakt záběr. Zápočtový test v 1 semestru je zhruba stejně těžký, jako maturita.

Taky je nutné zmínit využitelnost. Hned v 1 ročníku nám ukazovali prezentaci, kde ukazovali, že jejich absolventi ING mají zaručenou práci a plat těchto absolventů je pěkných 28000Kč v hrubém. Když jsem studoval, tak jsem chtěl najít při studiu práci na půl úvazek. Už jsem za sebou měl tehdy zkušenosti s prací, ale v životopisu toho moc nebylo. I přesto se firmy tvářily, že 8000 měsíčně za 20 hodin týdně je hodně. V druháku na konci jsem se školou sekl, jelikož mě nic nového nenaučila (Všechno v programku jsem uměl už ze střední) a radši si zaplatil konkrétní kurzy na to, čemu jsem se chtěl věnovat. To mi trvalo 3 měsíce, než jsem těmi kurzy prošel a pak jsem tedy s těmito kurzy v životopisu a jen s maturitou šel hledat práci a během 2 týdnů jsem našel práci za 48000Kč v hrubém.

To je moje zkušenost s FIT i včetně uplatnění. Snad ti to při rozhodování pomůže.

Editoval Polki (11. 1. 21:29)

m.brecher
Backer | 124
+
0
-

@Polki

Aby se 1,69% lidí dostalo k titulu Ing. zní dost neuvěřitelně.

Polki
Člen | 552
+
0
-

@mbrecher

Tuším, že FIT zveřejňuje statistiky. Nechtějí se mi hledat, ale přesvědčit se aspoň za mých dob mohl každý.

Polki
Člen | 552
+
0
-

@mbrecher
Tak jsem to přeci jen pohledal. Výroční zpráva za rok 2020 strana 16.

Aktuálně studujících bakalářů 1450 aktuálně studujících magistrů 361 a doktorandů 39 to samo o sobě nic neříká, jelikož je to souhrn za všechny roky.
Pak tam ale vidíš, že například do bakaláře nastoupilo 640 studentů, ale bakaláře dodělalo jen 217… což je 33% Stejně tak vidíš, že na magistra se dostalo 208 lidí a úspěšně ho dokončilo 134 což je 64%
Každopádně když se podíváš pak na to kolik bakalářů se stalo MGR, tak je to 21%, což je o dost více, než za mých let, ale kdo ví, čím je to dáno :D FIT obecně byl za mých dob snad nejtěžší škola v republice a snaží se každým rokem snižovat počet studentů, kteří vypadnou a to například tak, že dávají větší nároky na příjmačky. Určitě budou i statistiky z dalších minulých let. Pohledej a dozvíš se.

EDIT 1 Stejně tak je vtipná statistika na straně 21, kde vidíš, že doktorské studium neudělal nikdo, navzdory tomu, že do něj nastoupilo 39 lidí. (nepočítám kombinované)
No a vzhledem k tomu, že se přihlásilo 2317 lidí na BC, tak už jen na to aby ses tam dostal máš jen 25% šanci :D

Editoval Polki (17. 2. 13:17)

m.brecher
Backer | 124
+
+1
-

@Polki Ten FIT to nebude škola zadarmo, jako nějaké jiné. Z toho co jsem se synem před rokem procházel na internetu mě přišlo, že většina škol co nabízí IT obory webové inženýrství (dívali jsme se jenom na pražské vš) vlastně ani programování jak si ho představuji pro webové aplikace ani nenabízí. Některé školy ani nezveřejňují náplň předmětů, některé ano, ale to co jsem očekával, že tam bude tam bylo strašně málo, a naopak spousty věcí, které již dnes vůbec k ničemu nejsou.

Vlastně jsem žádnou školu, kde by bylo v dostatečném rozsahu to co má smysl se učit ani nenašel. Jediné dvě školy co jsem na internetu našel že trochu mají smysl byl FIT a Matfyz IT.

Proto si myslím, že vedle VŠ IT směru by si ten student, kterého programování baví a chce se dostat na špičku neměl těchto 5 let „zabít“ jenom všeobecným rozhledem a teorií, ale bokem se zapojit do reálných projektů, doplnit si znalosti do hloubky v určité specializaci (např. PHP + Nette Framework + CSS). Moje zkušenost je, že člověka nejvíc posouvá, když pracuje na nějakém těžším projektu, kde mu mohou radit ostřílení borci + má ještě dostatek času si řešené problémy projít trochu do teoretické hloubky.

Ne každý má povahu jít za vzděláním individuálně jenom cestou individuálního školení jako Ty. Většina lidí potřebuje kolektiv a zadávání úkolů, zkoušky apod.

Polki
Člen | 552
+
-2
-

Po nějaké době doplním novou zkušenost.

Mám žáka ze školy, kterou nebudu jmenovat, abych jí neutrpěl újmu, který aktuálně vyhledal mé služby jako konzultanta, jelikož nechápal učivo.

Žák byl zmaten například z toho, že ve skriptech bylo napsáno „Funkce nazýváme pomocí lower-camelCase tedy slova se neoddělují mezerami, ale mají první písmenko malé a první písmenka všech ostatních slov začínají velkým písmenem.“
A o stránku dále ve stejných skriptech byl příklad: „Vytvořte funkci s názvem NajdiPrvocisla, která v zadaném poli vyhledá všechna prvočísla.“ a žák se mě ptal, jak to tedy je, jestli má začínat malým, nebo velkým.

Dále pan profesor nevěděl, co to je „short-circuit evaluation“ a že ji daný jazyk ve kterém učí nepodporuje a když se jej žák zeptal, proč následující kód vyhodí v podmínce error „Index pole je mimo rozsah pole“, tak profesor odpověděl: „Nevím. Nejspíše to bude proto, že tento jazyk asi indexuje pole od 1.“ (pozn. pole tento jazyk indexuje od 0)

i = -1

if (i >= 0 && pole[i] > 3) {}

a druhý den ten stejný pan profesor tomuto žákovi opravil tento kód

min = INT_MAX
foreach cislo In pole {
	if (cislo < min) {
		min = cislo
	}
}

na toto

min = pole[0]
foreach cislo In pole {
	if (cislo < min) {
		min = cislo
	}
}

že konstanta INT_MAX je na každém zařízení a v každém jazyce jiná, respektive její hodnota je jiná a že by to mohlo způsobovat problémy na jiných zařízeních, což je nesmysl, jelikož ano, velikost čísla v konstantě se upravuje podle architektury, ale to je chtěné chování.
Všimněte si však perličky, kdy byl zase žák zmaten, jelikož pan profesor mu oznámil, že v tomto jazyku se indexuje od 1 a následně mu opravil kód na indexaci od 0, což popírá jeho samotné tvrzení.
Nevím jak to vidí ostatní, ale já si myslím, že programování je přesná věda a pro takové rozpory v něm není místo.
Další ironie na posledním příkladu je také ta, že obsah proměnné pole je asociativní pole, tedy list, u kterého prvek na nultém indexu vůbec nemusí existovat.

Bohužel tyto nově získané informace mě ještě více utvrdily v tom, že škola je na programování nejhorší možnost.
Všechna čest panu profesorovi, který na této škole učí již 35 let.

Nicméně stále si myslím, že je lepší si zaplatit kurz od freelancera, který je profesionál ve svém oboru a denno denně se takovým problémům věnuje a svůj jazyk zná, než platit za školu, kde se vlastně nic nenaučíte a když, tak špatně od člověka, který tomu sám nerozumí a jede podle 35 let starých osnov.

EDIT 1:
Ještě jsem zapomněl takovou vtipnou věc nazávěr. Podle pana profesora jsou pojmy C# a .NET synonyma…

Editoval Polki (28. 4. 0:44)

Pavel Kravčík
Člen | 1066
+
+5
-

Andrej Babiš se dal na programování. :) Vytáhnout z kontextu tři věci a postavit na tom káámpaň. Být tebou tak se snažím vyhnout generalizaci, ne všechno co učí je špatně (za 35 let toho udělat pro obor programování určitě hodně), ne každý freelance je dobrý školitel, každému svědčí jiná cesta.

emololftw
Člen | 48
+
0
-

@Polki

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že sama škola Vás nic nenaučí, účel kantora je otevřít Vám vrátka do oboru, který by vás mohl zaujmout. Dle mého názoru je pro tento stav lepší všechny „blbosti“ vytrpět a pak se rozvíjet v praxi.

Editoval emololftw (28. 4. 8:40)

Polki
Člen | 552
+
-2
-

@emololftw Zajímavá myšlenka.
Nicméně zde pak již přichází na řadu otázka, co preferuje samotný žák.
Z mého pohledu na otevření vrátek plně stačí technická střední škola se zaměřením na programování, kterých pár v republice je.

Pokud člověk to štěstí neměl a takovou nevystudoval, tak poté úplně stačí nastoupit do práce a vždy odpoledne studovat kurz na konkrétní věc, kterou chce člověk znát.
Moji studenti jsou jasným důkazem toho, že to jde. Mám například maminku na mateřské, muže, který má výuční list a pracuje v továrně a podobné lidi, se kterými si volám 1 až 2× týdně po 2 hodinách. Pokrok je neuvěřitelný.

Je nutné si uvědomit, že pokud chce člověk studovat neco více, než SŠ, tak je to buď kurz na 3–6 měsíců, který je možno delat při práci, tedy se generuje již plnohodnotny zisk na HPP, nebo je zde škola, která trvá minimálně 3 roky, po kterých když vyjde člověk ven s BC diplomem, tak neumí ani polovinu toho, co ten člověk po kurzu a s prací a hlavne se musí vše doučovat a přeučovat, jelikož škola nedrží krok s dobou, což ma za následek nižší nástupní plat, jelikož přeučení stojí firmy peníze a ty firmy si toho jsou vědomy.
Proto když se firem zeptáte, tak vám řeknou, že je pro ně lepší než najmout člověka který vystudoval bc, nebo nedej buh ing na škole, tak člověka, který nikdy neprogramoval a zaplatit mu rekvalifikační kurz, jelikož člověk co nic nezná je tvárnější a lépe se učí, než člověk se zažitou rutinou, kteremu chcete od základů změnit jeho špatně naučené chapani programového světa.

A taky je nutno podívat se na čísla.
Pokud po střední škole nastoupite do práce a udelate si kurzy, tak hned po střední vydělávate. Dnes neni problem najit praci v obchode za 30 tisic.
V případě školy strávíte minimálně 3 roky na škole, kde můžete mít max brigádu za 10k měsíčně ale ruku na srdce. Kolik% studentů opravdu brigádničí?
Všeho všudy za ty 3 roky vyděláte minimálně milion v hrubém a diky kurzum mate velkou prupravu do budoucna.
Kdyz vyjdete školu, tak to mate s holym zadkem a stejně budete muset ty stejné kurzy absolvovat, aby jste dohnali rozdíl mezi školou a praxí. Jen ten výdělek za ty 3 roky je 0…
Tedy vyhozene 3 roky života.
A když vezmeme v úvahu, že člověk průměrně žije 76 let, tak jsou to vyhozená 4% života. Což je docela dost když si vezmete, že z těch 76 let dalších 25 prospíte, 9.5 roku je na hygienu a jídlo a díky logaritmickemu vnímání času v momente dovršení 20 let zbytek života pro vás uběhne stejně rychle jako těch prvních 20 let, což zkrátí život pocitově o 1/2 tak si dobrovolně z toho ukousnout ještě 4% je docela dost.

Každopádně důležité je, co od toho kdo čeká. Pokud si chce člověk prodloužit mládí, tak je škola super volba jak toho docílit, jelikož člověk žije 4 roky bez starostí a v takovém případě jen do toho.

Pavel Kravčík
Člen | 1066
+
+2
-

Doporučím založit si blog. :)

A vypíchnu jen jednu OT věc a přestanu krmit. Já na VŠ (filosofická) prokalil 6% života, jedna z TOP10 životních investicí/rozhodnutí.

Mysteria
Člen | 793
+
0
-

@Polki: Tohle je podle mě docela omezenej prohled na VŠ. Připomínáš mi jednoho staršího známého, který se mi taky před 10 lety smál proč jdu na VŠ když to není potřeba. No a před rokem mi ten samý známý “brečel” že na “stará kolena” si musí dodělat taky VŠ, protože v práci na jeho pozici to udělali jako podmínku. :)

Osobně to vidím tak, že se VŠ hodí. Ideálně s praxí. Takže třeba 3 dny ve škole a 2 dny k tomu na půl úvazku brigádu v nějaké IT firmě. Krásně se propojí teorie s praxí. A jako bonus za 5 let inženýrský titul. Ano, reálně mi zatím k ničemu nebyl, ale na druhou stranu ten titul mám a když ho někdo z nějakýho důvodu bude potřebovat (i když to třeba nesmyslný požadavek), tak ho prostě mám a nemusím to řešit. :)